zeměpisný projekt 2
14. května 2010 v 11:30
K dalšímu znečištění dochází těžkými kovy, ty se dostávají do potravních řetězců, přičemž se v tělech živých organismů kumulují a zároveň při přesunu z jedné úrovně zvířat do další se stávají koncentrovanějšími. Proto nic netušící lední medvěd, který sežral tucet tuleňů, do sebe nabere jedy z desítek tisíc zamořených ryb. Např. výzkum Severního moře ukazuje, že 65% znečištění pochází z řek, 25% ze znečištění vzduchu (včetně 7000 tun olova pocházejícího z výfuků automobilů) a 7% z přímého vypouštění odpadu (kanalizační splašky) a zbytek je vyhazování a vylévání odpadků z lodí. Stopové kovy se chovají vůči planktonu jako biostimulátory. Když řasy odkvetou, hynou a rozkládají se, což umožňuje bakteriím se na nich rozmnožovat, a tak spotřebovávat životně důležitý kyslík. Kupodivu toxickými chemikálie nemusí škodit všem organismům, třeba mnohoštětinatí červi a mořští hlísti se mohou naopak množit. Velmi nebezpečnou formou znečištění oceánů je ukládání jedů a radioaktivního odpadu ve speciálních sudech na mořské dno. Aktivita většiny radioaktivních prvků, které jsou takto "uklízeny" trvá tisíciletí. Nádoby, do nichž se tento odpad ukládá rozhodně nejsou schopny tak dlouho odolávat korozi. Již dnes ve vodách východního pobřeží USA, kde byly v 60. letech tyto odpady ukládány, byla zjištěna mnohonásobně vyšší koncentrace radioaktivity ve srovnání s průměrnými hodnotami. V Sanfranciském zálivu bylo z 16 tis. vyšetřených ryb 12% s rakovinovými nádory. Kontaminujeme tak potravu sami sobě vlastními odpady.
Přičteme-li k tomu drancování oceánů vzrůstajícím nešetrným průmyslovým rybolovem, dostáváme se k velmi neradostným vyhlídkám. Je tedy pouze na nás na lidech, zda ještě dokážeme vzít rozum do hrsti a odvrátit tragédii, proti které, ač si to stále nepřipouštíme stojíme tváří tvář.
Přičteme-li k tomu drancování oceánů vzrůstajícím nešetrným průmyslovým rybolovem, dostáváme se k velmi neradostným vyhlídkám. Je tedy pouze na nás na lidech, zda ještě dokážeme vzít rozum do hrsti a odvrátit tragédii, proti které, ač si to stále nepřipouštíme stojíme tváří tvář.
zeměpisný projekt
14. května 2010 v 11:30 | znečištění oceánu
Lidé byli vždy fascinováni velikostí oceánu, proto si ho bohužel zvykli používat jako skládku. Už si ovšem neuvědomují, jak negativně ovlivňují nejen jeho prostředí, ale i všechny organismy v něm žijící. Znečištění je v jednotlivých částech oceánů a moří rozdílné. Je závislé na tom, zda jsou na jejich březích průmyslově vyspělé státy, zda jsou oblastmi lodní dopravy a rekreace, a v neposlední řadě zda do nich ústí řeky a v jakém rozsahu dochází k výměně vody mořskými proudy, které znečišťující látky přenáší daleko od místa jejich původu. Mezi nejpostiženější oblasti patří pobřežní vody kolem Evropy a východního pobřeží Severní Ameriky. Tyto mělké kontinentální šelfy se rovněž využívají k těžbě ropy, což zvyšuje riziko jejího vylití a dalšího znečištění životního prostředí. Například do Středozemního moře je vypouštěno přibližně 430 miliard tun odpadu ročně. Ropa a její produkty jsou hlavní znečišťující látky v oceánech. Množství ropy, které se kvůli haváriím tankerů, vrtných plošin čí vymývání nádrží tankerů na moři dostává do světového oceánu za rok, se odhaduje asi na 10 milionů tun. To má za následek zvýšení výparu, zvýšení teploty vody v oceánech, úbytek zelených rostlin produkujících kyslík a současně pohlcujících atmosférický CO2. Přitom znečištění může postihnout vrstvu vody až do hloubky 200 metrů a ropa je přenášena mořskými proudy i na velké vzdálenosti. Asi nejvážnější ropnou havárii vzhledem k jejímu dopadu na životní prostředí má na svědomí tanker Exxon Valdez, který vyplul v březnu 1989 od pobřeží Aljašky. Kvůli plovoucím krám však změnil kurz, a po necelých třech hodinách díky zmatené navigaci najíždí na útes. Během pěti hodin uniklo z prasklého trupu lodi zhruba 40 tisíc tun ropy, která otrávila statisíce ryb, zahubila 250 tisíc mořských ptáků, kterým se slepila křídla, takže nemohli létat a potápět se. Sto tisíc mořských vyder se přehřálo ucpáním kožních pórů, osleplo a zemřelo. Vznikla ropná skvrna o délce 1800km. Řasy a plankton se přestaly rozmnožovat, protože povrchová vrstva ropy nepropouštěla sluneční paprsky. Uhynuly plantáže ústřic a krevet, zdevastována byla hejna lososů, velryb, tuleňů, lvounů a kosatek. Na 6000 rybářů a další tisíce Eskymáků a Indiánů přišlo ze dne na den o obživu. Veterináři a dobrovolníci zachránili na člunech, helikoptérách a hydroplánech jen malou část fauny. Dalších 11 000 lidí omývalo břehy, ale vyčistili tak sotva jejich desetinu. Mimo jiné však použili i 150 tisíc litrů chemických rozpouštědel, a tak rozsah škod v postižených oblastech spíše umocnili. Záchranné práce pak trvaly ještě několik sezón, k úplné obnově životního prostředí už zde ale nikdy nedojde. Písek pod pobřežními skalami je na mnoha místech pokrytý ztvrdlým příkrovem ropy, která ztuhla a připomíná asfalt. Za slunečného počasí je tu ještě dnes cítit pach ropy. Postižená část Aljašky funguje jako laboratoř na zkoumání škodlivých zásahů do přírody. A to havárie Exxonu se co do množství uniklé ropy řadí až na 53.místo!!!!!!
Terorismus
20. dubna 2010 v 0:00 | Wikipedia
Jako terorismus jsou chápány akty takřka vždy násilné, nepředvídatelné, obvykle zaměřené na civilisty, vedoucí k vytvoření atmosféry strachu za účelem dosažení politických cílů. Teroristické metody používají skupiny ultrapravicové, ultralevicové, náboženské, národnostně vymezené či revolucionářské. V případě, že jsou k páchání terorismu používány armáda, policie či další státní složky, hovoříme o "státním terorismu". Nestátní teroristické skupiny mají obvykle malý počet členů, omezené zdroje a do povědomí veřejnosti se snaží dostat především neočekávanými násilnými útoky prováděnými taktikou "udeř a uteč". Skrze publicitu spojenou s násilými útoky se teroristé následně snaží veřejnost ovlivňovat ve svůj prospěch. Mezi teroristické metody patří bombové výhružky, bombové útoky, únosy osob a dopravních prostředků, držení rukojmí, vraždy, kybernetické útoky, použití chemických, biologických a teoreticky i atomových zbraní.
Náš celoškolní film...
15. dubna 2010 v 12:26 | \Já
|
Film
Je to fakt haffo...! Několik nepovedených scén a pár zemětření
Na filmu pracovaly:Vojta, Kuba, Mastek, Mirek, Meitner, Sup, Riki, Lůca V.,Kocin,Čurda,atd... ..... Dnes jsme všichni spolupracovaly... co se stalo??? radio je super a funguje Renča, Alča, Renča, Lůca P., kocin - i na stránkách!!!..!!!!! A Lea a Sára stvořily časopis Burlanci (myslim, že se tak jmenuje) - je to pěknej časák :) Máte nějáké komenty? (tento článek je změněný od minulýho)
Spolužáci
15. dubna 2010 v 11:13
|
Hm...
Sára Bučková
- holka se smyslem pro humor,dobrá na pokec
Vašek Čtvrtečka
- pohodář, který si vždy ví rady
- na všechno má odpověď, vypadá to, že z něj jednou bude právník..
Petr Daněk
- no jo,prostě kanec
- nejlepší v zemáku
Viktorie Danielová
- Viki Cabadaj = nováček naší třídy
- bohužel se prý bude zase stěhovat..
Mirek Frýbort
- Míra...prostě bezva kámoš
Erika Horňáková
- fajn holka, sbírá nerosty, ráda čte..
- přezdívka: Rika
Kuba Hrnčiar
- třídní bavič
- přezdívka: X-men
Martin Koucourek
- počítačový technik, je s ním legrace
- přezdívka: Kacur
Lukáš Mazálek
- odborník přes cokoliv, co má motor
- přezdívka: DJ Mastek
Martin Meitner
- Šampón
- přezdívka:Matty
Libor Muselík
- přezdívka: Mamut
Lucka Paulíková
- celkem na pohodu holka
- má smysl pro humor
Renča Polachová
- bezva kámoška
- vždy ráda pomůže
Alice Pölzerová
- ubrečená až hanba..
- přezdívka: Alidži,Šroubovice
Tomáš Prus
- přezdívka: Tomba
- zábavnej kluk
Kačka Prusová
- ne, nejsou dvojčata!!
- legrace musí být..
Martin Štěpánek
- odborník na vymýšlení přezdívek..
- přezdívka: Sup
Vojta Šubrt
- pohodář, se kterým je zábava
- přezdívka: Bolt
Lea Veselá
- hezká,chytrá a kamarádská
- původ 8.B ale ted je Naše
Lucka Veselá
- pořád vyřechtaná..
- bezva kamarádka, bez mobilu neudělá ani krok
Renata Zambová
- faninka Tokio Hotel
- přezdívka: Rennali
Honza Zhříval
-uplně normální kluk
- přezdívka: Žán, Hon
Jirka Žáček
- pratecký brankář
- přezdívka: Čurda
- hráč pokeru
Ohlédnutí za lyžařskou zimou na ZŠ Přemyslovo nám.
15. dubna 2010 v 10:57
Nejen ti velcí (žáci 7. - 8. ročníku) se mohli letos zúčastnit lyžařského výcvikového kurzu. Pro ně je to již jistá věc, že se na týden přesunou do nějakého lyžařského střediska našich hor a společně se svými vyučujícími - instruktory "trápí" těla na lyžích a snowbordech.
Letos opět vyrazili do "hor" i ti menší (žáci 2. - 4. ročníku). Jako v minulých dvou letech jim k naučení a zdokonalování se v lyžařském umění stačila sjezdovka mezi vinohrady v Němčičkách. Den co den v týdnu od 8. -12. února odjížděl od školy autobus s 45 dětmi, aby se po odpoledním výcviku se spokojenými lyžaři zase vrátil. Všechny děti byly lyžařskými instruktory chváleny za svoji šikovnost, píli a snahu a všechny také absolvovaly tradiční závěrečný slalom. Ti nejúspěšnější lyžaři stanuli na stupních vítězů a dostali sladkou odměnu.
A ještě pár řádků k výcviku těch starších. Po dobré zkušenosti z minulých let jsme opět zavítali do lyžařského střediska Dolní Morava pod Kralickým Sněžníkem. Šestidenní výcvik absolvovalo 38 žáků. Kromě lyžování si děti užily také her na sněhu a zábavy při společenských hrách, které si samy připravily. V programu nesměl chybět ani karneval. Své lyžařské úsilí završili všichni závodem ve slalomu a stejně jako ti malí byli za své úspěchy odměněni.




